Autorka článku: Mgr. Veronika Macháčková, specialistka na problematiku pánevního dna rehabilitačního centra Revitea
Dobrá kondice pánevního dna má vliv nejen na funkce, které bezprostředně souvisejí s touto částí těla, tedy močení, vyprazdňování nebo sexuální funkce. Svaly, které se v této oblasti nacházejí, se podílejí na držení celého těla, protože jsou základními svaly takzvaného stabilizačního systému (zvaného jádro neboli core), a ovlivňují také dýchání.
|
Špatná funkce pánevního dna může mít nejrůznější následky. V oblasti samotné pánve to může být inkontinence, bolestivá menstruace či nepříjemný pohlavní styk – i menší chuť na sex může být známkou těchto potíží. Setkáváme se také s takzvanou funkční neplodností. Dalšími následky může být vadné držení těla – nedostatečné napřímení páteře, nesprávný dechový mechanismus či blokády žeber nebo bolesti hlavy.
Ochablé nebo stažené
Nejčastější příčinou ochabnutí svalů pánevního dna je životní styl „moderní“ doby, ke kterému přispívá sedavé zaměstnání a nedostatečný pohyb. Zátěž představuje i těhotenství, kdy je na svaly několik měsíců vyvíjen zvýšený tlak a ty tak ztrácejí svou pružnost. Svaly pánevního dna může oslabit i fyzicky náročná práce, následek traumatu nebo negativní emoční rozpoložení. Je-li člověk odevzdaný, rezignovaný nebo bez energie, i pánevní dno bude ochablé, povadlé, a daleko hůře se pak aktivuje.
Svaly pánevního dna ale nefungují dobře ani v okamžiku, kdy jsou naopak příliš stažené. To je často důsledek stresu. Pokud jsou svaly trvale stažené, ještě víc se omezuje jejich schopnost se uvolnit. Zdravé pánevní dno by přitom mělo být pružné a flexibilní.
Bílé místo na mapě
Pánevní partie jsou často jakýmsi odcizeným bílým místem na mapě těla, a proto je důležité naučit se tuto oblast dobře vnímat. V tom, že tyto svaly nedokážeme vnímat a správně ovládat, je kámen úrazu. Ženy tak často zapojují pouze povrchovou vrstvu, tedy svěrače. Ty jsou přitom jen jednou ze tří vrstev a v ideálu se podílejí na celkové funkci pouze z deseti procent.
Pro nápravu funkce pánevního dna trénujeme jeho posilování i uvolňování, ideálně pod odborným dohledem. Každá žena má pánevní dno v jiné kondici, a proto je potřeba zvolit obě aktivity ve správném poměru. Fyzioterapie pomůže kdykoliv – při potížích, před otěhotněním, v těhotenství i po porodu nebo v menopauze, a samozřejmě i preventivně, třeba jen tak pro radost.
Jedny z prvních cviků vyvinul na konci 40. let 20. století americký gynekolog Arnold Kegel, u nás vyvinula vlastní metodu známá Ludmila Mojžíšová. V dnešní době však existuje řada novějších konceptů pro fyzioterapii pánevního dna, které s ním pracují jako se součástí širšího celku.
|